Často narazím na otázku co mám v BDSM rád. Jde udělat výčet praktik a přesto to o tom není. Podstata je jinde. Miluji pohyb nad propastí emocí.

Mám rád před sebou osobu, která se zmítá v pocitech. Miluji ten přechod mezi klidem a napětím. Přechod mezi vášní a ukojením. Přechod mezi pohlazením a trestem. Mám rád tu směs slasti a bolesti. Mám rád tulení se k noze, která kopla. Mám rád hledání ochrany u toho, který týrá.

Je to droga a je to stejně tak nebezpečné. Je to o hledání rovnováhy mezi splněním snu a zničením života. Je to o hledání protějšku toužícím po pokoření, stejně tak silně jako já ji chci podrobit.

Často jsem, to co chci, měl přímo před sebou. A pak to zahodil. Špatně jsem se rozhodl a vybudované zničil. Vlastně jsem hledal podvědomně city, ale pak před nimi utekl. Chyba!

Nepoznat ty pocity, tak snad mohu žít bez nich. Ale teď už to nejde. A tak doufám... Snad ještě dostanu šanci je najít a nebudu již tak slepý.