I já přidám svůj názor na srazíky .)

Já zažila ve svém životě jen tři srazy .) každej byl jinej, ale nejvíc můžu vyprávět o tom posledním.
Lidí tam byla spousta, každej jinej, různý tváře, různý názory, různý oblečení, žádná všednost ale naopak pestrost, jakou v běžným životě moc nepotkáte a to přesto, že všude kolem dominovala hlavně černá barva. Bavila mě ta barevnost, ať už lidská nebo ta materiální jako je třeba právě to jmenované oblečení.
Občas mívám při rozhovoru s Pánem neodolatelnou potřebu kleknout si k jeho nohám a tulit se k nim. Na srazu to můžu udělat a to bez pohoršení přihlížejících :)za to taky palec nahoru .)
Prostředí a jeho atmosféra mě provokuje. To je rozptylující, ovšem zdaleka ne nepříjemně.
Další zajímavá věc, které jsem si tam všimla je to, že na lidi kolem sebe se dívám nemravně a připadá mi, že o oni mě hodnotí spíš zvrhlým okem (nebo snad okem zvrhlíka :)). Regulérně si prolížím jak kluky tak holky a říkám si, že jsou sympatický, nebo sexy, prostě pro potencionální společnou hrátku naprosto ideální :D a to v běžným životě nedělám...(ano věřte, opravdu nedělám :))
Ovšem se mnou je potíž, představa společný hrátky je dráždivá, ovšem nikdy jsem nic takovýho nezažila...ustojím to? možná ne a nebo možná jo .) Zjistím to jedině experimentálně :)